zpracovala Marie Hruškovská, květen 2019
Na počátku v období první republiky bylo veliké nadšení k vytvoření státu opírající se o demokratické hodnoty. Vypořádání se s následky 1. světové války bylo však obtížné. Lidé se potýkali s velkou chudobou (podvýživa, následkem tuberkulóza zvláště u dětí, španělská chřipka), neexistoval volný obchod, velký nedostatek předmětů denní potřeby (např. petrolej ) a rozbujel se černý obchod (strádaly především dělnické vrstvy, nedostatek působil radikalismus dělníků a nepokoje v továrnách).
Pamětní kniha naší obce vzpomíná na toto období takto: „Všechen ohlas po převratě vedl k cíli zachovávati demokratický stát, který však po rozvrstvení politickém brzy uhasl a lid začal zakládati strany.“
První volby do obecních zastupitelstev byly stanoveny na den 15. června 1919. V tehdy ještě Velké Bystřici (Valašská od 1925) kandidovaly tři politické strany: Sdružení domkářů a malorolníků (venkovská odborová organizace České strany agrární v roce 1919 přejmenována na Republikánskou stranu čs. venkova), Československá strana lidová a Československá národní demokracie. Volby vyhrála strana malorolníků, z níž byl zvolen starosta obce Jan Křenek č. p. 69. první náměstek Jan Petružela č. p. 2, druhý náměstek Josef Ondruch č. p. 55. Ve volbách byly zvoleny první členky do obecního zastupitelstva Josefa Volková č. p. 61 za ČSL a Marie Střelecká č. p. 7 (str. děl.?).
ČSL se tehdy opírala o voliče převážně z moravského venkova, tím spíše bylo zklamáním, že na Rožnovsku nezískala žádné (Hutisko Solanec) nebo jen velmi malý počet hlasů (Horní a Prostřední Bečva). Většina hlasů připadla agrární straně, což odpovídá i situaci v naši obci. (Lidovci zvítězili pouze v Dolní Bečvě, Zubří a Rožnově p. R.)
V dubnu roku 1920 proběhly parlamentní volby v nichž si lidovci na Rožnovsku polepšili (vliv zesílil i ve Velké Bystřici).
Dne 16. 9. 1923 se konaly volby do obecních zastupitelstev, které na Valašskomeziříčsku nejvýrazněji připravovali lidovci. Výrazného nárůstu dosáhla lidová strana na Rožnovsku především v obcích Horní Bečva (ze 4 mandátů na 18), Velká Bystřice (ze 4 mandátů na 19), konečně i v Hutisku a Solanci. Do obecních voleb ve Velké Bystřici v roce 1923 kandidovaly čtyři politické subjekty či sdružení: lidová strana – ČSL (19 mandátů), živnostensko – dělnická (5 mandátů), „domovina“ – Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (4 mandáty), sdružení lesních dělníků (2 mandáty).
Zastupitelstvo obce bylo třicetičlenné a obecní rada sestavena z deseti zástupců. (Počet obyvatel 2047.) Starostou se stal Josef Vančura, rolník č. p. 148 (ČSL), 1. náměstek Vít Steinhart, hostinský č. p. 222 („živnostníci“), 2. náměstek Jan Kovář, obchodník č. p. 20 (ČSL) a další členové obecní rady Josef Zezulka, rolník č. p. 95 (ČSL), Augustin Navrátil, farář, č. p. 182 (ČSL), Jan Volek, kovář č. p. 305 (ČSL), Jan Michalík, hostinský č. p. 281 (ČSL), Josef Kubját, rolník č. p. 100 (ČSL), Julius Románek, rolník č. p. 10 („domovina“), Josef Fusek, dělník č. p. 99 („živnostensko – dělnická“).
Z uvedených událostí je zřejmé, že ČSL měla v obci své místo již od roku 1919. Přesto kronika MO ČSL Valašská Bystřice uvádí vznik ČSL v roce 1922. Prvním předsedou byl Jan Martinek. V roce 1924 výroční členská schůze zvolila jako předsedu Jana Stavinohu, který stál v čele MO ČSL až do jejího rozpuštění v roce 1948. V letech 20. a 30. měla strana 300 – 350 členů. Během období okupace (1939–1945) nevyvíjela lidová strana žádnou činnost. Aktivní se stala v roce 1946 stále za předsednictví Jana Stavinohy, kdy počet členů stoupl až na 400.
(Jan Martinek č. p. 288, obecní tajemník, přebírá funkci obecního pokladníka v roce 1928)
„Stranická organizace ČSL byla nejsilnější politickou stranou v naší obci. Dlouholetý starosta obce br. Ondruch Josef byl členem lidové strany, taktéž tajemníci obce br. Martinek a br. Stavinoha.“
V roce 1925 ČSL v obci založila hospodářský spolek „Zemědělská družina“, který se staral především o nákup hnojiv, krmiv apod.
V tomto roce se konaly další parlamentní volby do Národního shromáždění. Ve Valašské Bystřici podobně jako na celém Rožnovsku si upevnili a dokonce navýšili počty hlasů lidovečtí představitelé (558 hlasů). Výraznou politickou stranou byli agrárníci (184 hlasů – Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Následuje ČSD (Československá sociálně demokratická strana dělnická 40 hlasů), strana živnostenská (Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 19 hlasů), národní demokracie (Československá národní demokracie 12 hlasů), strana komunistická (11 hlasů ), čeští socialisté (Československá strana socialistická 5), strana práce (Národní strana práce 1).
Výsledky voleb hodnotí Julius Románek v Pamětní knize obce:
„Výsledky tyto zjevně ukazují, že mnoho občanů vesměs negramotných volilo kandidáty nevědomě, neb jejich příznivců zde není.“
Obecní volby v roce 1928 pravděpodobně nepřinesly velké změny v sestavě obecního zastupitelstva, neboť o nich nejsou zapsané žádné podrobnější informace. Lidová strana v obci potvrdila své vítězství, na pozici starosty se dostal Josef Ondruch, č. p. 54, který obec vedl až do a také během okupace (do r. 1945). V tomto roce se také začalo vést podnětné debaty o stavbě měšťanské školy, ke které kvůli nedodržených podmínek kladených ze strany okresního úřadu nedošlo. V témž roce proběhly také volby do okresních a zemských zastupitelstev. Vítěznou pozici stále obhajuje ČSL, ale tyto volby poukazují na obavy ze šířícího se komunismu.
V roce 1931 stavba silnice přes obec, která se stala pracovní příležitostí mnoho lidí. (V tomto roce měla obec na 300 nezaměstnaných občanů.) Stejnou příležitostí byla i stavba měšťanské školy, kdy práce musela být rozdělována podle potřeby určitému počtu dělníků, což vedlo k mnohým neshodám mezi občany.
K tomuto roku je zaznamenána v Pamětní knize obce nejvyhrocenější situace mezi politickou stranou ČSL a ostatními stranami. Spor vyvrcholil náboženskými neshodami mezi římskokatolickou církví a zastánci československé církve. (Od roku 1971 Církev československá husitská). V tomto roce k ní přestoupilo 42 osob. V tomto období je popsána i soupeřivá činnost mezi Lidovou a Národní jednotou. Spočívala v konání divadelních představení organizování plesů (valašského bálu).
„….obě korporace v činnosti jako by závodily, avšak vliv politického rozvrstvení brání k sjednocení práce, která by jistě prospěla veřejné osvětové činnosti.“
Jaro 1932 provázely veliké přípravy na komunální volby provázené rozvášněnými předvolebními schůzemi.
„…přihnaly se předvolební štvanice a nebylo neděle, kdy by nebyly uspořádány veřejné schůze. Nejhůře vypadala neděle předvolební, tenkráte ve všech hostincích byly schůze dokonce tábor lidu ve volné přírodě jen aby voličstvo v největším počtu zachyceno jdoucí z kostela.“
Voleb se účastnily politické strany, které se ještě různě větvily do sdružení (např. ČSL – sdružení katolických dělníků a lidovou hornopaseckou…). S osmnácti mandáty potvrdila své vítězství strana ČSL (607 hlasů). Dalších dvanáct mandátů si rozdělily strany „sociálně demokratická, živnostenská a republikánská.“
Starostou byl nadále Josef Ondruch, 1. náměstek Julius Románek, č. p. 10 („republikáni“), 2. náměstek Jan Martinek, č. p. 288 (ČSL). Další radní za ČSL byli: František Machýček č. 270, Josef Kubját č. 100, Jan Stavinoha č. 15, Alois Volek č. 61. Následující byli členové zastupitelstva za ČSL: František Volek č. 340, Jan Stodůlka č. 24, Josef Fůsek č. 99, Josef Fusek č. 192, Josef Fusek č. 74, František Hromada č. 91, Jaroslav Stavinoha č. 110, Alois Holčák č. 53, Jan Stavinoha č. 123, Michal Vanduch č. 168, Julius Stavinoha č. 337, Josef Obšivač č. 290.
Toto období zatěžovala hospodářská krize (vydávany tzv. almuženky, různé obchodování s nimi), další starostí obce bylo sehnat dostatek finančních prostředků na dostavbu měšťanské školy, kterou se podařilo dostavět na podzim roku 1934.
V roce 1935 se konaly poslední parlamentní volby před okupací, o těchto už záznamy z Pamětní knihy obce nemáme. Na Rožnovsku sice ČSL obhájila vítězství, ale se značným úbytkem voličských hlasů. Naopak voličskou základnu posílila komunistická strana. Za německé okupace byly politické strany rozpuštěny a zakázány.
Po válce byl zaveden nový systém veřejné správy, kdy převzaly pravomoc z obecních zastupitelstev tzv. národní výbory – (místní, okresní, zemské), v jejichž čele nebyli starostové, ale předsedové. Prvním předsedou MNV byl Hromádka Josef. Politický vývoj po 2. světové válce charakterizovala radost z osvobození a budovatelské nadšení, kterou však brzy vystřídaly rozpory mezi politickými stranami (KSČ x ČSL a národně-socialistické), zvláště pak v souvislosti s volbami roku 1946. Na Rožnovsku vyhrála strana lidová, v závěsu byli komunisté.
Ve Valašské Bystřici taktéž volby vyhráli lidovci, předsedou se stal Jan Košárek. V roce 1946 bylo založeno dřevařské družstvo Portáš a roku 1947 vystaveny byty pro učitele.
Rozpory v Národní frontě se vyostřovaly, zvláštní vliv měla KSČ. 25. února 1948 byl nastolen totalitní režim (čistky na všech úrovních, vyřizování osobních účtů, pošlapání principů demokracie a základních lidských svobod). Tzv. „očista politického a veřejného života“ znamenala zásadní personální změny v národních výborech, odkud museli odejít všichni lidé, kteří byli nepohodlní pro novou moc. Probíhaly zásahy proti funkcionářům národně socialistické a zvláště lidové strany, která měla na Valašsku mimořádný vliv. Byly uzavřeny jejich sekretariáty a provedena rozsáhlá čistka.
V naši obci taktéž musel ustoupit starý NV nově zvolenému, jehož předsedou se stal Jaroslav Mikšík. Člověk oblíben mezi lidmi zvláště kvůli fotbalovému klubu, který založil v roce 1944.
Po únorových událostech roku 1948 byla MO ČSL ve Val. Bystřici rozpuštěna.
Následující roky nebyly pro lidovou stranu snadné a to jak na místních úrovních, tak ve vedení strany, které se dostalo do rozporu se stanovami. (ČSL vedeno prokomunistickým křídlem Alois Petr, Josef Plojhar.) V roce 1968 sice bylo vedení odvoláno a zdálo se, že bude strana osvobozena, ale srpnová invaze znamenala konec všech nadějí a uvrhla ČSL zpět do pevného područí KSČ.
V letech 1948-1989 vedení ČSL existovalo a bylo voleno podle přání KSČ, podle ní řídilo svoji politiku, která však rozhodně neodpovídala přání členské základny strany. Přesto mnoho členů ve straně zůstalo. Svým členstvím vyjadřovali protest proti komunistickému režimu. Členství v ČSL bylo v této době bráno jako společenské mínus. Takové vyjádření odporu se komunistickým státem postihovalo (s výjimkou vysoce prokomunisticky aktivních členů, kteří ovšem představovali výraznou menšinu). Není divu, že z mnoha stran zaznívala věta „lidovci, to jsou béčka komunistů“. Odhodlanou členskou základnu tento obraz poškozoval. Přesto to mnozí nevzdávali a organizovali protikomunistické aktivity (Národní pouť na Velehradě 1985 až 250 000 poutníků, petice o náboženské svobodě Augustina Navrátila podepsalo 600 000 lidí)
Začátek roku 1968 přinesl jisté změny ve vedení KSČ (A. Dubček, prezident L. Svoboda), které přinášelo naděje na reformu celého systému. Nastávalo tzv. Pražské jaro. Nekomunistické politické strany oživovaly svou činnost. ČSL po dvaceti letech prožívala jistou obrodu – mohla opět přibírat nové členy. To se dělo především na úrovních místních a okresních organizací (na Valašsku se ČSL stala opět nezanedbatelnou silou).
Ve Valašské Bystřici byla v roce 1968 také obnovena veřejná činnost ČSL. První schůzka přípravného výboru se konala v bytě učitele Jaroslava Pavely č. p. 375 dne 20. dubna 1968. Spolu s ním připravovali aktivitu strany Stanislav Martinek č. p. 547, Josef Ondruch st. č. p. 54 (bývalý starosta obce), Josef Pastorek č. p. 371, František Pomkla č. p. 348 a Jan Stavinoha č. p. 478. Následovala první schůze přípravného výboru a důvěrníků pro náborovou činnost dne 10. května 1968. (přítomen Václav Vápeník z Prahy, přečten program strany a pokyny pro náborovou činnost) 16. května se opět sešel přípravný výbor a navrhl „kandidátku“ pro ustavující schůzi.
Ustavující schůze proběhla 26. května 1968 v sále kina, které se zúčastnilo 135 členů ze 160 dosud získaných. (host R. Škrobánek z Ostravy) Byli zvoleni hlavní představitelé strany: předseda – Jaroslav Pavela, místopředseda Jan Stavinoha, jednatel Cyril Cáb č. p. 537, pokladník Josef Vančura č. p. 276, a další členové výboru: Josef Andrýs č. p. 535, Josef Kubját č. p. 508, Stanislav Martinek, Vlasta Stříteská č. p. 397, František Pomkla, Josef Pastorek, Jan Košárek, Ladislav Kopecký, Fůsek Valentin.
Do konce června 1968 měla strana 286 členů. Od ustavující schůze (roku 1968 až k dnešnímu dni) jsou vedeny zápisy z každé členské i výborové schůze. Dokonce byla od tohoto roku psána i kronika MO ČSL, kterou místním lidovcům darovali členové MO ČSL ze Šenova u Frýdku, s nimiž měli družbu.
Srpen 1968 však přinesl další zásah do společnosti a tento obrodný proces naší země byl prudce zastaven invazí sovětských vojsk . Odpor úřadů, institucí, dělníků, rolníků a inteligence k okupaci země byl marný. Normalizační a politické procesy již sice nedosáhly takových rozměrů, jak v padesátých letech a jak by mnozí fanatičtí představitelé socialismu chtěli. Lidé se uzavírali raději do soukromí a zůstávali vůči všemu chladní. (mnoho občanů emigrovalo do zahraničí)
Členství v ČSL je opět trnem v oku režimu. Okresní organizace lidové strany (Vsetín) byla „vykázána do patřičných mezí“ a musela ustat s přijímáním dalších členů. Není divu, že mnoho lidí ze strany raději odcházelo pro nejistotu společenského postavení a nedůvěru ve fakt, že se něco změní.
V roce 1969 byli lidovci ve Valašské Bystřici velmi aktivní:
- Výroční členské schůze dne 12. 1. 1969 se zúčastnilo 150 členů.
- 18. ledna uspořádali tradiční ples – opět po 20 letech.
- 20. dubna schůze k oslavám 50. výročí založení ČSL.
- 25. května přednáška na téma:„Pouť českých katolíků do Lurd“. Přednášel bývalý farář na Horní Bečvě P. Bedřich Hoffman, který byl v tom roce děkanem u sv. Michala v Olomouci.
- MO věnovala na opravu dómu sv. Václava v Olomouci 300 Kčs.
- 5. července se na Radhošti konaly manifestační cyrilometodějské oslavy (přineseny ostatky sv. Metoděje), kde byly vypraveny dva autobusy.
- 31. srpna byl uspořádán zájezd na Velehrad, Buchlov a do Luhačovic.
- 7. září 1969 návštěva MO ze Šenova, kterou měli „bystřičani“ oplatit 19. října, ale kvůli hodům v naší farnosti byl zájezd zrušen.
- Stejně jako dnes se konaly návštěvy starších členů k jejich životním jubileím.
V roce 1970 uspořádal okresní výbor lidové strany ples ve Valašském Meziříčí, na který byl z Valašské Bystřice vypraven autobus. Během německé okupace byly farnosti odebrány zvony, proto bystřičtí lidovci uspořádali v roce 1970 sbírku na nové zvony. Obcházeli ve dvojicích všechny domácnosti (spojeno s pozváním na ples, který se konal 23. ledna 1971). Vybralo se přes 50 000 Kčs.
Z plesového výtěžku v roce 1971 byl darován obnos 700 Kčs na vesničku SOS. V tomto roce utužoval totalitní režim svou moc. Následkem toho měla MO ke konci roku 1971 jen 176 členů. Aktivita lidové strany byla značně omezena a mohla se angažovat alespoň v tzv. plnění Socialistického závazku, do kterého spadala brigádnická aktivita, dodávání mléka, králičích kožek, hovězího masa, ovčí vlny apod., o nichž se vedly poctivé zápisy. V rámci těchto brigád si vzali členové za své vystavit novou márnici, odpadní jámu na hřbitově. Zúčastňovali se tzv. celoobecních národních směn při úpravě místních komunikácí a výstavbě hřiště i celého sportovního areálu.
V roce 1972 opět uspořádán „sousedský ples“, z jehož výtěžku přispěno 200 Kčs na vesničku SOS a 200 Kčs na nemocnici ve Vietnamu. Místní organizace také věnovala MNV 500 Kčs na opravu Portášských hrobů.
Pro valašskou kulturu byla velmi význačná lidová tvořivost a folklor. Je potřeba zmínit, že především v 50. letech komunistický režim folklor výrazně podporoval s cílem vymýtit západní jazzovou hudbu či omezit dechovku. To vedlo k tomu, že mnohé soubory či spolkové činnosti se rozpadaly kvůli konfliktům podřizování se ideovým požadavkům režimu. Folklor byl doslova znásilňován a vnucován vždy a všude, což přispělo mnohdy až k averzi vůči lidové kultuře. Rok 1968 přinesl i do této oblasti jakousi obrodu.
Valašská Bystřice čerpá dodnes z bohatství lidové kultury. Tak i v roce 1973 členové MO ČSL, kteří pečovali o tradiční duchovní kulturu se rozhodli secvičit pásmo dožínkových slavností, tak jak je slavívali naši předkové na počátku 20. století. Navazovali na scénář z 30. let, neboť tehdy byly „dožínky“ v naší obci uspořádány členy ČSL celkem čtyřikrát (1932–1936). Pásmo upravil a nacvičil Josef Pastorek, zpěvy a tance řídil Jan Stavinoha. Účinkující byli členové MO, jejich děti a příznivci. Dožínková slavnost se konala 2. září 1973 na prostranství paní Zdenky Cábové č. p. 62 „ve Mlýně“. Z výnosu této slavnosti byl darován obnos 500 Kčs MNV na obnovu „Portášských hrobů“ a 300 Kčs na výstavbu vesničky SOS. Pro účinkující byl pak uspořádán zájezd do Brna.
V únoru 1974 byl uspořádán „Končinový bál“ (o končinové neděli), na kterém vystupovali účinkující z dožínkové slavnosti. Ukázku valašských tanců nacvičil Jan Stavinoha.
K 30. výročí od konce německé okupace byla uspořádána Dokumentární výstava o fašistických zvěrstvech za 2. světové války a o osvobození naší vlasti. Výstava byla instalována v klubovně TJ Sokol, exponáty a materiál zapůjčil valašsko-bystřický rodák František Volek (toho času bytem v Dědicích u Vyškova).
Rok 1975 přinesl změnu předsedy MO ČSL, neboť Jaroslav Pavela žádal o zbavení funkce předsedy z hlediska zhoršujícího se zdravotního stavu, ale také pro znechucení z neustálého napadání veřejných činitelů obce, kteří osočovali a napadali práci ČSL. Na jeho místo nastoupil Cyril Cáb, zvolen na schůzi výboru 14. 9. 1975.
28. února 1976 uspořádala MO v sále u Pernických Valašský ples. Vystoupil na něm valašský kroužek, který přispěl k tomu, že byl ples hodnocen svou úrovní jako nejlepší ples sezóny. Poděkování za nácvik tanců patřilo Josefu Kubjátovi, který se ujal vedení valašského kroužku. „Bystřičtí lidovci“ byli jeho zakladatelé a činnost kroužku zastřešovali, za což byli zanedlouho kritizováni ze strany MV NF, která požadovala jeho rozpuštění, nebo předání do vedení Osvětové besedě (jediná mohla organizovat kulturní dění v obci). Několik členů kroužku odešlo a Josef Kubját se vzdal jeho vedení. Poslední vystoupení tohoto Valašského kroužku bylo na plese v Podlesí dne 5. 2. 1977. K roku 1976 má místní členská základna 150 členů.
Od tohoto roku byla MO ve Val. Bystřici představiteli NF neustále kritizována a podrobována posměškům (patrně dáno novým předsedou MNV).
V roce 1977 se ujal vedení MO lidové strany nový předseda Josef Pastorek.
Rok 1978 začal výroční členskou schůzí při níž byl zvolen nový výbor: Josef Pastorek č. p. 371 (předseda), Jan Petružela č. p. 548 (místopředseda), Jaroslav Pavela č. p. 375 (jednatel), Josef Vančura č. p. 276 (pokladník), Josef Volek č. p. 61 (kulturní referent), a další členové výboru Antonín Fusek č. p. 238, Anna Majerová č. p. 542, Jaroslav Martinát č. p. 443, Stanislav Vrábel č. p. 55 a co by členové revizní komise Valentin Fusek č. p. 520 a Vojtěch Fusek č. p. 488. čtvrtého února 1978 byl uspořádán Končinový ples, při němž hrála dechová hudba Tísňavjanka. K tomuto roku měla MO 113 členů.
V létě 1978 se zorganizovaly dva zájezdy do Ostravy – zámek v Hradci u Opavy – Těškovice -(působiště bývalého kněze Jindřicha Deneše)Kopřivnice – Hukvaldy. Druhý srpnový zájezd byl na Velehrad – Buchlov – Luhačovice – Ploština.
Následující rok 17. února 1789 byl opět uspořádán „Lidový ples“, tentokrát v pohostinství u Machýčků. V červnu 1979 místní lidovci uspořádali dvoudenní zájezd Litomyšl – Kutná Hora – Orlík – Březnice – Příbram – Lidice – Třebechovice.
9. února 1980 uspořádala místní organizace v sále u Pernických „Sousedský ples“. (Prodalo se 104 vstupenek, v prodeji zákusky, víno, tombola – čistý zisk 1.314,20 Kčs.) Na členské schůze se zařazovala vždy nějaká tematická přednáška např. Odboj za 2. sv. v. v naší obci (Augustin Zvonek).
10. července byl zorganizován zájezd do Ostravy – Hrabyně, ale hlavním cílem byla událost 50. let kněžství P. Jindřicha Deneše, který působil v Těškovicích a kde celá slavnost probíhala. (Účastníci vzpomínali na neopakovatelné slavnostní chvíle)
Ještě v témž měsíci byl další dvoudenní zájezd do severovýchodních Čech (Litomyšl – Třebechovice – Náchod – Jaroměř – Dvůr Králové – Adršpašsko-teplické skály).
Od roku 1979 byl s MNV veden spor o hraní duchovních písní při svatebních průvodech z MNV do kostela. Vyvrcholil peticí roku 1980 ze strany MO ČSL.
Na podzim toho roku uspořádán zájezd na Hostýn a do Kroměříže. Byl o něj obrovský zájem lidí, kteří by obsadili pět autobusů, ty však byly pouze tři, proto mnozí museli zůstat doma. (Zájezd měl odezvu na schůzi rady MNV)
Díky těmto skutečnostem podal ke konci roku 1980 předseda MO ČSL žádost o sproštění funkce předsedy.
Začátkem roku 1981 byl zvolen nový předseda Josef Volek. K tomuto roku měla místní lidová strana 94 členů. (rozhořčení nad stářím členů, pouze 15 v produktivním věku) 20. února 1981 „lidový ples“, který měl pěknou úroveň a atmosféru. V červnu 1981 se vyjelo na zájezd do Javoříčka. Přispělo se během tříletého období (na besedy důchodců 500 Kčs, na výstavbu památníku Ostravské operace v Hrabyni 250 Kčs, dokonce na režii místních prvomájových oslav 150 Kčs, fond solidarity 100 Kčs, na sjezdový fond ČSL celkem 700 Kčs.
V květnu 1982 uspořádala MO Dokumentární výstavu o odbojovém hnutí na Valašsku za 2. sv. v. Výstava byla instalována v sále u Pernických trvala tři dny.
Toho roku umřel P. Jindřich Deneš (působil v naší farnosti 28 let). Na jeho pohřeb do Těškovic byly vypraveny dva autobusy.
V září 1982 se konal zájezd do jižních Čech. K tomuto roku má MO 89 členů.
12. února 1983 byl již tradičně uspořádán „Končinový ples“ (přes problémy s hudbou a zajištěním sálu) dopadl velmi dobře i po stránce finanční. (zisk 1719 Kčs)
Byla vedena spolupráce a družba s „lidoveckou“ MO ve Vidči. V létě toho roku se konalo přátelské posezení na výletišti na Horách.
Na členských schůzích vedl přednášky Jaroslav Pavela „O životě a díle moravského arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana“.
V roce 1983 byla provedena generální oprava kapličky u školy. MO lidové strany si její opravu vzala zcela za své. Lidé (členové i nečlenové) odpracovali opravu zcela zdarma. Celou akci svědomitě vedl Jaroslav Pavela. Dokončení oprav proběhlo v následujícím roce.
3. března 1984 byl uspořádán Končinový ples. Byl nejvíce navštíven, zúčastnili se krojovaní, největší zisk za posledních deset let (1846 Kčs).
Tohoto roku se uskutečnily dva jednodenní zájezdy. Olomouc – Sv. Kopeček – Bílá Lhota – Javoříčko. Druhý zájezd v srpnu Šaštín – Piešťany – Trenčín – Beckov – Trenčanské Teplice. V tomto roce 1984 se vzdává funkce jednatele Jaroslav Pavela (duše MO Valašská Bystřice). Neřešitelná situace pro lidovou stranu. Mladí členové nepřibývají, neboť mají strach o svou práci a děti, které by se nedostaly na vybrané školy.
K začátku roku 1985 má místní organizace 82 členů. 16. února 1985 se konal „Končinový ples“, kterého se opět zúčastnili krojovaní. V tomto roce MO vyvolala zájem o hroby Portášů a zasloužila se o jejich opravu.
Následující rok se konal ples 25. ledna. K tomuto roku 1986 má organizace 80 členů. Své funkce jednatele se definitivně vzdává Jaroslav Pavela. Agendu jednatele předal Marii Fuskové v říjnu 1986, která ji dodnes zodpovědně vede. Organizaci zájezdů přebrala Anna Majerová.
Roku 1987 dne 28. února byl uspořádán tradiční „Končinový bál“, který zahrnoval scénku nových mladých členů, za což byli odměněni kladným ohlasem.
Do MO ČSL se v tomto roce přihlásilo 9 členů (optimističtější vyhlídky). Uspořádal se zájezd do divadla v Olomouci. Jako novou událost lze vzpomenout „smažení vaječnice v přírodě“. Proběhlo v místní části Hlubokém u p. Vrábla. Pozvání přijala MO Vidče. Akce se zúčastnilo na sto lidí členů i nečlenů. O program se postarali bratři Majerovi, kteří předvedli „přiléhavou scénku“.
V září byl zorganizován zájezd do Šaštína – Žarošic – Luhačovic. „Je již známou skutečností, že naši členové volají po uspořádání zájezdu, avšak když se pořádá, přihlásí se jich ani ne 2/3 autobusu.“
Poslední zápisy v kronice MO ČSL se vztahují k výborové schůzi 13. 7. 1987. V tomto roce přinesl pan Josef Pastorek na výborovou schůzi kroniku MO ČSL k nahlédnutí.
K roku 1988 měla MO 86 členů. 13. 2. 1988 se konal tradiční „Končinový bál“, opět byl proložen kulturní vložkou mladých členů „Škola základ života“. 13. března se konala slavnostní členská schůze s kulturním programem, o nějž se postarali členové MO. (zpěv písní, scénky k MDŽ). Smažení „vaječnice v přírodě“ se opakovalo i v tomto roce, tentokráte na Horách. Zájezdy byly dva a to dvoudenní po severních Čechách a druhý do Křtin – Sloupské jeskyně – Vranov u Brna.
7. července 1988 zemřel bývalý předseda MO ČSL, kronikář pan Josef Pastorek č. p. 374.
Na podzim MO uspořádala Hodovou zábavu v prostorách TJ Sokol, hrála „Bystřičanka“ ( 15. 10. 1988).
Rok 1989 opět započal organizací plesu, který se konal 4. 2. Velká účast a výborný program. (zisk činil 3703 Kčs). Opět se konala slavnostní členská schůze zaměřená na oslavu MDŽ, proložená drobnými scénkami, závěr byl s dechovou hudbou. Smažení „vaječnice“ se konalo tentokrát ve Vidči. Taktéž byla zorganizována velmi vydařená hodová zábava. MO připravila Mikulášskou besídku na které byla veliká účast.
Poslední léta 80. let byla prosvětlena jakýmsi optimističtějším výhledem do budoucnosti. Na úrovních místních organizací lidové strany byly slyšet častěji silnější hlasy členských základen s nesouhlasem vedení ČSL. Místním organizacím pomalu přibývali noví členové.
Také představitelé režimu mluvili o nutnosti přestavby a demokratizaci. Režim musel zasahovat a potlačovat nejrůznější demonstrace organizované odpůrci proti režimu. Československá společnost se začala probouzet. V listopadu roku 1989 byl zahájen demokratizační proces, vznik Občanského fóra, které si získávalo své pozice v městech a obcích i na Vsetínsku. Vše vyvrcholilo v létě 1990 prvními svobodnými volbami od roku 1946.
Literatura a prameny
- Nekuda, Vladimír (red.): Okres Vsetín. Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Vlastivěda moravská. Valašské Meziříčí: Hvězdárna Valašské Meziříčí – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně – Okresní úřad Vsetín, 2002
- Pastorek, Josef. Kronika MO ČSL Valašská Bystřice: Z historie Čs. strany lidové ve Valašské Bystřici. Valašská Bystřice, 1969
- Pamětní kniha obce Velká Bystřice. Valašská Bystřice, 1922
- Zápisy ze schůzí MO ČSL ve Valašské Bystřici 1968 – 1989
- Dějiny KDU-ČSL https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_KDU-ČSL
- Historie KDU–ČSL https://www.kdu.cz/o-nas/historie